EM25 | Palubní deník den 3.

Honza & Lucka

SOL 3, snad nejdůležitější den. Právě dnes se má uskutečnit všemi očekávaný výstup na povrch. Všichni se neskutečně těšíme. Ale jsme na tento okamžik připraveni? Musíme být. Přeci tam nikoho nenecháme. Čekala nás spousta testování, abychom si byli jisti, že vše proběhne hladce. Nebo aspoň v rámci možností hladce.

Revize skafandrů probíhala již od včerejška, museli jsme opravit napájecí zdroje, vyměnit zipy, abychom zajistili vzduchotěsnost a připravit radioaktivní kryty na obličej.

Druhou klíčovou součástí bylo vybavení a rover. Vybavení se stihlo vytisknout jen tak tak. S roverem jsme bohužel takový úspěch neměli. Rover vypadá funkčně, ale nestihli jsme zprovoznit komunikaci přes Wi-Fi a výsadek ho nepřipojil k solárnímu panelu, takže z něj naneštěstí nemáme žádná data.

Na výstup jsme se rozdělili na dva týmy. Hozna byl kapitánem výsadku, zatímco Lucka byla součástí komunikačního týmu, který zůstal na orbitě.

Po návratu zpět jsme se společně s fyzičkou Slávkou věnovali zpracování výsledků experimentů na Marsu a pod odborným dohledem biologa Tadea dokončovali protokol o naší legendární „pípovici“ (viz deník SOL 1). Ta je pojmenovaná po jednom z členů EMMC, kterému jsme ji dnes také dali ochutnat (degustace proběhla bez našeho dohledu, abychom dodrželi podmínky simulace). Prý „je fajn“.

Možnost vyzkoušet si práci ve skafandru jsme nakonec kvůli krizové situaci na lodi dostali oba – Lucka s Vojtou museli v obleku lokalizovat požáry na lodi a obnovit funkci oxygenátoru vytažením neznámého předmětu.

Večer jsme spolupráci s inženýrem Vojtou dodávali mission control center technickou dokumentaci našeho roveru, stavěli samozavlažovací systém a místo večerní rutiny stavěli s fyzičkou Slávkou interferometr. Fotky, které jsme získali díky oblaku částic z deodorantu (oheň jsme bohužel na palubě cíleně rozdělat nemohli, řídící středisko nás pozorovalo a dalo jasný zákaz) kolem polopropustného zrcadla ve tvaru kostky v optickém setupu jsou dechberoucí. Kdyby nás řídící středisko tak intenzivně nevyzývalo k „přechodu do nočního režimu“, fotili a experimentovali bychom nejspíše celou noc.

Slávka

Ten dlho očakávaný deň, konečne nastal. Cieľ celej misie. Výstup na Mars. Na túto úlohu sme boli za posádku zvolený ja a Honza. Ráno sme sa na výstup intenzívne pripravovali. Potom už zostávalo iba obliecť sa do skafandrov a dať napäto očakávajúcej centrále na Zemi vedieť, že sme na výstup pripravení. Zrazu sa ocitli vonku z lode, pred nami sa rozpestierala pustá scenária pripomínajúca nehostinnú púšť a naše nohy zanechali prvé stopy v červenej pôde Marsu. „Všude kam příjdeme jsme první!“ zaznelo z úst veliteľa misie – Honzy. A vlajky boli zasadené do povrchu Marsu. Historický moment, ktorý sa zapíše do dejín nie len našich dvoch malých zemí, ale celej Planéty. Teraz bolo našou úlohou zobrať vzorky z Marsovskej pôdy a previesť s nimi sériu experimentov, ktoré nám bližšie priblížia dianie na Marse. Po asi hodine, strávenej na povrchu Červenej planéty, sme boli nútený vrátiť sa do našej lode, kvôli blížiacej sa piesočnej búrke. Zobrali sme teda posledné vzorky pôdy a vrátili sme sa späť do bezpečia lode. Experimenty sme dokončili na lodi. Ani sme si to nestihli uvedomiť aa naša loď sa ocitla na spiatočnej ceste, nechávajúc Mars za našimi chrbtami. Po ceste nasäť nás však zastihla krízová situácia, a na palube sa nám objavili pozostatky mikro požiarov, ktoré museli ísť Lucka s Vojtou v skafandroch zneškodniť. Už sa zase približujeme bez problémov k našej domovskej planéte a tešíme sa na návrat.

Tadeo

Dnes byl hlavní den. Den, kdy jsme konečně přistáli na povrch Rudé planety.

Zpoza rána jsme obdrželi zprávy ze zemského střediska, jenž nám poskytlo protokoly ohledně přistání na Mars. Neváhali jsme a hned jsme se pustili do práce. Já se Slávkou jsme pracovali na osnově výstupu a komunikaci mezitím co ostatní z plna sil dokončovali rover. Ubíhala hodina za hodinou  a přistání se neodkladně blížilo.

Chvíli před přistáním jsme si určili členy, kteří vystoupí na povrch Marsu a budou nás jako malý stát reprezentovat. Zvolená byla Slávka s Honzou mezitím co ostatní včetně mě zůstali ve spojení v modulu.

Vědecký tým na Marsu zvládl svou práci a po úspěšném návratu do lodi se oslavovalo. Velmi jsem si to užíval, ale musel jsem se posunout dál v mé odbornosti.

Zpracoval jsem protokol o osmotických hodnotách buňky a k večeru jsem se podíval na další protokol, který mi kvůli špatnému indikátoru nevyšel. Tím se ale nenechám zastrašit a budu v mé odbornosti pokračovat stále vpřed.

Vojta

Dnešek byl velmi nabitý den, celé dopoledne jsem se snažil rozchodit rover k výstupu – nepovedlo se, což mě trochu mrzí, ale na druhou stranu jsem rád že už nemusím pracovat s ESPčkem. V poledne jsme vyslali své zástupce (konstruktéra Honzu a fyzičku Slávku) na povrch. Já jsem tedy zůstal v modulu a pomáhal výstup korigovat. Odpoledne jsem začal pracovat na protokolu k Roveru a následně jsem pracoval na zavlažovacím systému (už je skoro hotový). Poté přišla nouzová situace – rozbila se podpora života, kdy jsme se museli schovat do bio-labortoře (koupelny) a následně jsem spolu s konstruktérkou Luckou ve skafandrech odstraňovali příčiny poškození. Večer jsme se koukli na další díl seriálu KOSMO a před spaním plánuji pokračovat v práci na zavlažovacím systému.