EM25 | Palubní deník den 1.
Dnešný deň sa začal únosom. Zviazané oči, biela dodávka… Zistili sme, ako to chodí. Aerospaciálnym firmám chýbajú zamestnanci, a preto jediné, čo im zostáva, je nedobrovoľne verbovať deti a mládež. Ale budiš, prijali sme svoju úlohu zodpovedne. Ehm, ehm. Po presune do simulačného modulu sme sa zoznámili s prostredím a hneď potom sme sa vrhli do práce. Konštruktéri Lucka a Honza mali dnes napilno. Hneď ráno sa spolu s inžinierom Vojtom pustili do výroby alkoholu. Čo iné sa dalo čakať, keď Čechov (a Slovákov) spolu pošlete niekam. Napríklad do vesmíru. Zatiaľ biológ Tadeáš a fyzička Slávka pripravovali záhradu. Prvý deň so sebou však hneď priniesol prvé problémy. Niekedy poobede (čas sa stáva relatívnym) do nás narazil asteroid, ktorý narušil life support system. Našťastie nešlo o nič vážne a náš let mohol v pokoji pokračovať. Večer sme od riadiaceho strediska dostali darček v podobe dielu seriálu KOSMO. Už sa tešíme na ďalší diel!
Tadeo
Dnes to všechno začalo. Sotva poté, co jsme otevřeli oči, byli jsme vítáni jako nová posádka na expedici Mars! Po kratším seznamování s prostředím naší malé, ale útulné rakety jsme se všichni z posádky vrhli na vědeckou práci. Já jako biolog mám za úkol zkoumat vše živé a dokazovat různé zákony přírody.
Chvíli po startu jsem dostal za úkol zjistit účinnost dusičnanu amonného na růst rostlin. Jsem rád, že jsem měl při sobě Slávku a společně jsme došli k určení a získání různě koncentrovaných hnojiv. Zastřihli jsme naše rostliny, následně je změřili a pohnojili. Zajímá mě, jak náš experiment dopadne v průběhu naší vesmírné mise.
Po skvělém obědě (kuře na paprice s těstovinami) jsem se podíval na tzv. popularizační experimenty, jejichž cílem je zatraktivnit biologii a vědu obecně. Například, jedli jste někdy gel z řas? Že ne? My jsme se o to pokusili. Z alginátu sodného a sirupu jsme dokázali vyrobit prvotřídní gel, který jsme i ochutnali.
K večeru jsme vypracovávali protokoly, zacvičili si a rozvíjeli naše přátelské vztahy. Nemůžu se dočkat, jaké dobrodružství zde ještě zažiju, ale věřím, že doletíme na rudou planetu a tím splníme nároky naší matičky Země.
Slávka
3… 2… 1… Štart! A potom chaos. Dnes ráno sme boli ako rukojmí privezení do rakety mieriacej na Mars. Ale nemôžem sa sťažovať, Mars je veľmi atraktívne miesto, ktoré bolo na mojom liste destinácií na výlet už dlho. O výlete sa tu však nedá hovoriť. Hneď ráno som s biológom Tadeášom začala pracovať na takej malej rajskej záhrade. Každá civilizácia niekde začína, aj tá na Marse. Potom konečne prišlo povolenie pracovať na fyzikálnom projekte SAMEL. Yayy lasery! Hoci sa naša misia len začala, celý modul už bol obsadený a mne nezostávalo nič iné, ako si obsadiť chodbu. Samotná aparatúra projektu bola oriešok, ale spojenými silami sme to nakoniec zvládli a na stene sa nakoniec ukázal krásny interferenčný vzor. Som naň hrdá. Menej hrdá som na fakt, že som ostatným vyliala takmer polovicu zázvorovo-citrónového nápoja, aka Pípovice. Našťastie sa nám podarilo ho zachovať v dostatočnom množstve, a tak sa môžeme tváriť, že sa nič nestalo. Niekde medzi dianím sme spolu s Honzom varili obed, ktorý bol, napriek mojim očakávaniam, prekvapivo dobrý. Projekt SAMEL však nie je ani zďaleka dokončený a na mňa pokukujú ďalšie fyzikálne protokoly, ale to je na zajtra. Adios!
Vojta
Zpočátku jsem neměl moc co dělat, práce pro mě začala v momentě, kdy konstruktéři potřebovali CO2 detektor, který jsem musel postavit. Poté jsem plynule přešel k výrobě elektroinstalace pro Rover, u které jsem zjistil, že většina mikropočítačů, které mám k dispozici, nefunguje. Dalo by se říct, že jsem pomáhal, kde se dalo. Např. jsem konstruktérům a fyzičce pomohl zprovoznit laser a biologovi Tadeášovi jsem postavil mixér. K večeru proběhla ochutnávka popularizačních pokusů a u večeře jsme se dívali na seriál KOSMO.
Lucka a Honza
Konstruktérská session začala více než tematicky pro československou posádku – přípravou pálenky. Ze zázvoru, citronu a cukru jsme získali směs zvláštně sladkou, citrónově kyselou a zázvorově hořkou, která na pohled vypadala jako míchaná vajíčka. K dokonání díla zbývalo jen přidat kvasinky. Očekáváme, že nápoj vykvasí během jednoho pozemského dne. Pokud ne, bude to možná tím, že jsme v zápalu oslav zprovoznění potřebného senzoru kvasinky zalili poměrně teplou vodou a že jsme nezanedbatelnou část omylem vylili. Náš lektvar se zcela originální recepturou jsme nazvali „pípovice“ na počest jednoho z velitelů mise. Průběžně měříme koncentraci CO2, jejíž změny jsou primárním cílem sledování.
Odpoledne jsme se věnovali optice. Společně s fyzičkou Slávkou a inženýrem Vojtou jsme zprovoznili systém, díky kterému jsme změřili vlnovou délku laseru.
Následovala ochutnávka sladkého vesmírného kaviáru, který připravil Tadeáš. Těsně po ní do nás narazil asteroid. Čas nám (trošku v rozporu s relativitou) běžel rychleji, a tak jsme měli jen 20 minut (místo avizovaných 60) na znovuobnovení životních funkcí. Stihli jsme to a mohli pokračovat s konstruováním roveru.
Naše vozítko bude luxusní. Kromě samotného roveru má i přívěs. Sestavujeme ho z Merkuru doplněného díly vytištěnými na 3D tiskárně. Na kolech má pásy, takže nebude mít problém se pohybovat na neprozkoumaném povrchu.
Závěr
První den 100hodinové simulované mise Expedice Mars byl ve znamení nečekaného začátku, rychlé aklimatizace a okamžitého nasazení do práce. Posádka prokázala skvělou týmovou spolupráci při vědeckých, technických úkolech, ale i zvládání krizových situací. První den tedy sice přinesl zezačátku chaos, ale hlavně ukázal odhodlání a vynalézavost posádky. Těšíme se na další dny mise!
